David Herbert Lawrence
Anglický romanopisec, povídkář, básník, dramatik a literární
teoretik D. H. Lawrence se narodil roku 1885 v Eastwoodu jako
čtvrté dítě horníka. ve třinácti letech získal stipendium na
střední škole v Nottinghamu, kterou nedokončil, a později začal
pracovat pro firmu na chirurgické nástroje za třináct šilinků
týdně. Zanedlouho opustil i tuto práci a působil jako soukromý
učitel v Eastwoodu. Během svých studií na Nottinghamské univerzitě,
kde se připravoval na získání učitelského diplomu, začal psát svůj
první román The White Peacock, který vyšel roku 1911 v
nakladatelství Heinemann. Od té doby, s výjimkou krátkého období
učitelování v Croydonu, se živil pouze psaním. Dva roky cestoval po
Německu a Itálii a po návratu do Anglie se v červenci 1914 oženil s
Friedou von Richthofen. Roku 1919 manželé Lawrencovi opustili
Anglii a cestovali nejprve po Evropě, později po Austrálii a
Americe. Na čas se usadili v Novém Mexiku, a roku 1929 se vrátili
zpět do Evropy. V téže době však Lawrence těžce onemocněl a 2.
března 1930 zemřel na tuberkulózu.
Ve vlastní tvorbě zobrazoval symptomy rozkladu kapitalistické společnosti z perspektivy rodinných, sociálních, psychoanalytických a erotických vztahů. Věřil totiž, že průmyslová civilizace člověka odlidšťuje, že rozvoj intelektu potlačuje přirozené instinkty člověka, ale také že lidé již brzy dospějí k vědomí své sounáležitosti s přírodou, níž nedílně patří i potřeba sexuálního naplnění. Tato Lawrenceova filozofie prostupuje všemi jeho romány a povídkami.
Částečně autobiografický román Ženy milující se zaměřuje na složité citové pouto hrdiny k matce. Sága o rodině Brangwenů, z níž postavy sester Ursuly a Gudrun přecházejí i do dalšího románu, je příběhem složitých milostných a mezilidských vztahů v moderním světě. Návrat k původní lásce nepokřivené společenským pokrytectvím je téma takřka pornografického románu Milenec lady Chatterleyové, jenž směl v nezkráceném znění vyjít v Anglii až v roce 1959.
Ve vlastní tvorbě zobrazoval symptomy rozkladu kapitalistické společnosti z perspektivy rodinných, sociálních, psychoanalytických a erotických vztahů. Věřil totiž, že průmyslová civilizace člověka odlidšťuje, že rozvoj intelektu potlačuje přirozené instinkty člověka, ale také že lidé již brzy dospějí k vědomí své sounáležitosti s přírodou, níž nedílně patří i potřeba sexuálního naplnění. Tato Lawrenceova filozofie prostupuje všemi jeho romány a povídkami.
Částečně autobiografický román Ženy milující se zaměřuje na složité citové pouto hrdiny k matce. Sága o rodině Brangwenů, z níž postavy sester Ursuly a Gudrun přecházejí i do dalšího románu, je příběhem složitých milostných a mezilidských vztahů v moderním světě. Návrat k původní lásce nepokřivené společenským pokrytectvím je téma takřka pornografického románu Milenec lady Chatterleyové, jenž směl v nezkráceném znění vyjít v Anglii až v roce 1959.
Nalezené produkty: 1