E. M. Forster
Anglický prozaik, esejista a literární kritik E.
M. Forster (1879 - 1970) bývá řazen k zakladatelům tzv.
koloniálního románu, skutečný rozsah jeho díla však tuto žánrovou
škatulku překračuje. Pocházel ze středostavovské rodiny a po
absolvování soukromé školy v Tonbridge (tato zkušenost z něj
učinila celoživotního kritika britského vzdělávacího systému)
studoval na King's College v Cambridgi. Po studiích se rozhodl
věnoval celé literatuře. Stal se členem modernistické umělecké
skupiny Bloomsbury, na rozdíl od její vůdčí osobnosti Virginie
Woolfové se však přidržoval spíše realistické tradice anglické
prózy.
E. M. Forster hojně cestoval a právě zážitky z pobytu v Itálii stály u zrodu hned jeho románové prvotiny Kam se bojí vkročit andělé (1905). Následující, částečně autobiograficky laděná kniha Nejdelší cesta (1907) sice zavádí čtenáře zpět do Anglie, další autorův román Pokoj s vyhlídkou (1908) se však k italskému pobytu opět tematicky vrací. Slavného filmového zpracování se dočkala próza Howards End z roku 1910 (Rodinné sídlo), již na stříbrné plátno převedl James Ivory. Forster opakovaně navštívil Indii (v letech 1912-13 a 1921); své zkušenosti pak dokonale zúročil v mistrovském díle Cesta do Indie z roku 1924. Kromě románů vydával sbírky povídek a soubory esejů. Teprve sedmapadesát let po dokončení a rok po autorově smrti vyšel román Maurice, zabývající se homosexualitou v prudérní společnosti. Posmrtně byla publikována též další Forsterova próza Arktické léto (1980).
E. M. Forster hojně cestoval a právě zážitky z pobytu v Itálii stály u zrodu hned jeho románové prvotiny Kam se bojí vkročit andělé (1905). Následující, částečně autobiograficky laděná kniha Nejdelší cesta (1907) sice zavádí čtenáře zpět do Anglie, další autorův román Pokoj s vyhlídkou (1908) se však k italskému pobytu opět tematicky vrací. Slavného filmového zpracování se dočkala próza Howards End z roku 1910 (Rodinné sídlo), již na stříbrné plátno převedl James Ivory. Forster opakovaně navštívil Indii (v letech 1912-13 a 1921); své zkušenosti pak dokonale zúročil v mistrovském díle Cesta do Indie z roku 1924. Kromě románů vydával sbírky povídek a soubory esejů. Teprve sedmapadesát let po dokončení a rok po autorově smrti vyšel román Maurice, zabývající se homosexualitou v prudérní společnosti. Posmrtně byla publikována též další Forsterova próza Arktické léto (1980).
Nalezené produkty: 1