Ursula K. Le Guin
Ursula K(roeber) Le Guin (1929) - Významná americká autorka
fantastiky, narodila se v kalifornském Berkley 21. 10. 1929, v roce
1952 dokončila studium románské literatury a dnes žije s rodinou v
oregonském Portlandu. Její první uveřejněnou prací byla povídka
An die Musik (1961), později zařazená do souboru
Orsinian Tales (1976). V té době měla již napsáno několik
mimo fantastiku spadajících románů a právě na jejich základech
vznikl jmenovaný soubor příběhů z imaginární země kdesi ve střední
Evropě, v nichž se soustředí především na každodenní život obyvatel
ve společnosti utlačované režimem.
Do fantastiky vstoupila až půvabnou hříčkou o cestování v čase April in Paris (1962) v magazínu Fantastic. Zde také v následujících dvou letech publikovala všechny své kratší práce, tedy až na povídku The Dowry of Angyar (1964, Semleyin náhrdelník), následně využitou jako prolog k debutovému románu Rocannon's World (1966, Rocannonův svět) - ten, ač se jen stěží povznesl nad tehdejší úroveň nenáročných space oper, se stal základem k rozsáhlému cyklu Hainish.
Skutečným autorským průlomem se v oblasti SF stal román The Left Hand of Darkness (1969, Levá ruka tmy), jedna z nejzásadnějších prací v dějinách žánru. Román dramaticky změnil pověst autorky dobrodružných space oper v jednu z předních představitelek žánru. Cenami zahrnutý román The Dispossessed (1974, Vyděděnec) představuje další umně vystavěnou společnost neobvyklého uspořádání. Všudypřítomné rozdíly mezi uspořádáním obou kultur poskytly autorce dostatečný prostor ke zpravidla nejednoznačnému srovnání jejich pozitivních i negativních vlastností. Román se zřejmě díky dosud v autorčině díle nevídanému rozsahu nevyhnul slabším místům ve stavbě příběhu a celkově nepůsobí tak průzračným dojmem jako některé předchozí práce, přesto se zaslouženě zařadil mezi nejvýraznější práce desetiletí a neměl by být přehlížen dnešními čtenáři SF žánru.
Ve dvojici raných povídek The Rule of Names (1964, Pravidlo jmen) a The Word of Unbinding (1964). Čtenářům poprvé představila poutavý svět oceánských ostrovů Zeměmoří, kde se někteří lidé rodí obdařeni magickým talentem, jenž je třeba cvičit metodou pojmenování věcí pravými jmény, což je skutečným a jediným klíčem k čarodějné moci.
Román A Wizard of Earthsea (1968, Čaroděj Zeměmoří) je skvělým příkladem neobvykle rozvinuté schopnosti autorky vytvořit imaginární svět disponující vlastní historií a mytologií, díky které získává její dílo na plastičnosti a věrohodnosti. Není tedy divu, že autorce trvalo téměř dvacet let, než se odhodlala zakončit Gedův příběh čtvrtým románem Tehanu: The Last Book of Earthsea (1990, Tehanu: Poslední kniha Zeměmoří). Povídka Dragonfly (1998, Dračinka) se stala základem nečekaného návratu do světa Zeměmoří v souboru Tales from Earthsea (2001, Příběhy Zeměmoří). Dosud poslední částí celého cyklu je román The Other Wind (2001, Jiný vítr).
Ursula K. Le Guinová je bezesporu královnou anglo-americké fantastiky a uznávanou autorkou i mimo ni, její do detailu promyšlená a bohatá próza (desítky románů, povídek, esejí i básní) zkoumající na pozadí imaginárních světů povahu moderní lidské společnosti se stala důležitým příspěvkem ke snaze setřít hranice mezi fantastickým žánrem a hlavním proudem světové literatury. V roce 1995 obdržela v rámci udílení World Fantasy Award prestižní Cenu za celoživotní dílo a v roce 2003 získala neméně významný titul Velmistra žánru, udělovaný organizací Science Fiction Writers of America.
text: Martin Šust
vyňato z knihy Jiný vítr
Do fantastiky vstoupila až půvabnou hříčkou o cestování v čase April in Paris (1962) v magazínu Fantastic. Zde také v následujících dvou letech publikovala všechny své kratší práce, tedy až na povídku The Dowry of Angyar (1964, Semleyin náhrdelník), následně využitou jako prolog k debutovému románu Rocannon's World (1966, Rocannonův svět) - ten, ač se jen stěží povznesl nad tehdejší úroveň nenáročných space oper, se stal základem k rozsáhlému cyklu Hainish.
Skutečným autorským průlomem se v oblasti SF stal román The Left Hand of Darkness (1969, Levá ruka tmy), jedna z nejzásadnějších prací v dějinách žánru. Román dramaticky změnil pověst autorky dobrodružných space oper v jednu z předních představitelek žánru. Cenami zahrnutý román The Dispossessed (1974, Vyděděnec) představuje další umně vystavěnou společnost neobvyklého uspořádání. Všudypřítomné rozdíly mezi uspořádáním obou kultur poskytly autorce dostatečný prostor ke zpravidla nejednoznačnému srovnání jejich pozitivních i negativních vlastností. Román se zřejmě díky dosud v autorčině díle nevídanému rozsahu nevyhnul slabším místům ve stavbě příběhu a celkově nepůsobí tak průzračným dojmem jako některé předchozí práce, přesto se zaslouženě zařadil mezi nejvýraznější práce desetiletí a neměl by být přehlížen dnešními čtenáři SF žánru.
Ve dvojici raných povídek The Rule of Names (1964, Pravidlo jmen) a The Word of Unbinding (1964). Čtenářům poprvé představila poutavý svět oceánských ostrovů Zeměmoří, kde se někteří lidé rodí obdařeni magickým talentem, jenž je třeba cvičit metodou pojmenování věcí pravými jmény, což je skutečným a jediným klíčem k čarodějné moci.
Román A Wizard of Earthsea (1968, Čaroděj Zeměmoří) je skvělým příkladem neobvykle rozvinuté schopnosti autorky vytvořit imaginární svět disponující vlastní historií a mytologií, díky které získává její dílo na plastičnosti a věrohodnosti. Není tedy divu, že autorce trvalo téměř dvacet let, než se odhodlala zakončit Gedův příběh čtvrtým románem Tehanu: The Last Book of Earthsea (1990, Tehanu: Poslední kniha Zeměmoří). Povídka Dragonfly (1998, Dračinka) se stala základem nečekaného návratu do světa Zeměmoří v souboru Tales from Earthsea (2001, Příběhy Zeměmoří). Dosud poslední částí celého cyklu je román The Other Wind (2001, Jiný vítr).
Ursula K. Le Guinová je bezesporu královnou anglo-americké fantastiky a uznávanou autorkou i mimo ni, její do detailu promyšlená a bohatá próza (desítky románů, povídek, esejí i básní) zkoumající na pozadí imaginárních světů povahu moderní lidské společnosti se stala důležitým příspěvkem ke snaze setřít hranice mezi fantastickým žánrem a hlavním proudem světové literatury. V roce 1995 obdržela v rámci udílení World Fantasy Award prestižní Cenu za celoživotní dílo a v roce 2003 získala neméně významný titul Velmistra žánru, udělovaný organizací Science Fiction Writers of America.
text: Martin Šust
vyňato z knihy Jiný vítr
Nalezené produkty: 42
