Virginia Woolf

Vrcholná představitelka anglického modernismu Virginia Woolfová (1882 - 1941) pochází z rodiny filozofa a kritika sira Leslieho Stephena. Ničena viktoriánským pokrytectvím se však pohodlného postavení záhy vzdala a v londýnské čtvrti Bloomsbury kolem sebe soustředila družinu intelektuálů, jejichž názory zásadně ovlivnily meziválečnou evropskou literaturu, estetiku i ekonomii. V tomto kroužku se také poznala s budoucím manželem Leonardem, jenž založením nakladatelství Hogarth Press všemožně podporoval její spisovatelskou dráhu i revoltu vůči patriarchálnímu pojetí rodinných vztahů, služebnému postavení ženy a postojům generace pozitivistů a realistů. Stál jí nablízku i v letech dlouhotrvající duševní choroby, která ji nakonec dovedla k sebevraždě ve vodách východoanglické řeky Ouse.
Pronikavý styl Woolfové české prostředí dlouho přehlíželo. Vtipný literární experiment Orlando, inspirovaný osobností autorčiny přítelkyně Vity Sackville-Westové, u nás sice poprvé vyšel už rok po vydání originálu, ale teprve v 60., respektive v 90. letech našli vydavatelé odvahu publikovat arcidíla této klasické autorky 20. století: romány K majáku, Paní Dallowayová a Vlny. Stylistické mistrovství vtělené do lyrické imprese potvrzují rovněž její florenské divertimento Flush a povídkový výbor Smyčcový kvartet. Umělecká východiska Woolfové shrnují eseje Vlastní pokoj, Tři guineje a Jak to vidí současník, ve kterých přemýšlí zejména nad postavením ženy ve společnosti a v umění.