Vladimir Vasiljev
Vladimir (Nikolajevič) Vasiljev - Teto rusky
píšící autor fantastiky se narodil 8. srpna 1967 v ukrajinském
Nikolajevu. Pochází ze smíšené rusko-ukrajinské rodiny. Po
dvouapůlleté povinné vojenské službě (strávené převážně v
turkmenském pohraničí) dostudoval výpočetní na vyšší odborné škole.
V oboru však pracovat nezačal - místo toho v první polovině 90. let
vystřídal celou řadu zaměstnání (od železničáře po knihkupce). Již
v té době psal fantastiku a jeho povídky a novely vycházely v
různých profesionálních i fanouškovských periodikách. Výhradně
psaním se začal živit od roku 1996. V roce 2001 po mnoha
stěhováních konečně zakotvil v Moskvě, aby, jak zdůvodňuje, byl
„blíže svému vydavateli i středu fandomového dění".
Již v roce 1991 na sebe upozornil novelou Bez strachu a výčitek (Bez stracha i uprjoka) vydanou malým nákladem, v níž musí pilot kosmického korábu po ztroskotání na středověké planetě bojovat o přežití. Ke svému hrdinovi se znovu vrátil v novele Ohněm a mečem (Ogňom i mečom, 1996). O klasickou hrdinskou fantasy se pokusil v cyklu tří novel Hvězdy nad Šandalarem (Zvjozdy nad Šandalarom, 1996) a románu Čepele (Klinki, 1996). Ve sbírce novel a povídek Kyberzteč (Abordaž v kiberspejse, 1997) ukázal Vasiljev, že mu není cizí ani žánr kyberpunku. Hlavně úvodní příběh Srdce a motory (Serdca i motory) přesvědčivě vykresluje svět budoucnosti, ovládaný informačními technologiemi. Exkurzí do prostředí známé počítačové hry UFO je román Nepřítel neznámý (Vrag něvedom, 1997).
Všechny zmíněné knihy si vysloužily opovržení kritiků, kteří jim vytýkali přílišnou akčnost a přímočarost. Mnoho čtenářů však navnadilo Vasiljevovo vypravěčské nadání a přesvědčivé vykreslování postav, takže netrpělivě čekali na jeho další díla.
Mezi elitu ruských spisovatelů fantastiky se Vasiljev zařadil románem Lov divokých náklaďáků (Ochota na dikije gruzoviki, 1998). Sám autor pro svou knihu prosazoval název Technik Velkého Kyjeva; odehrává se totiž v podivném světě nezměrných metropolí, jenž v mnohém připomíná klasickou swor & sorcery - meče zde však nahrazují pušky a pistole, věrné oře džípy a motocykly, zatímco pozici magie zaujímá vyspělá technika. Zvláštní mix fantasy a sci-fi zaujal tisíce čtenářů a přinesl Vasiljevovi obrovskou popularitu. Druhé vydání knihy (v roce 2000) bylo doplněno o povídky Vědmák z Velkého Kyjeva a Povinnost, čest a taimas, které se odehrávají v témže prostředí.
Klasickými space operami jsou román Smrt nebo sláva (Smerť ili slava, 1998) a jeho volné pokračování Černá štafeta (Čornaja štafeta, 1999). Spolu s Annou Li napsal Vasiljev fantasy Pouť do noci (Iduščije v noč, 1999), jejímiž hlavními hrdiny jsou vyvrhelové společnosti, stižení prokletím proměny ve zvířata.
Velmi zajímavý je i špionážní sci-fi román Vlčí povaha (Volčja natura, 1999). Autor v něm představuje Zemi ovládanou lidskými bytostmi, které se však nevyvinuly z primátů, nýbrž z psovitých šelem. Těmto tvorům byly před staletími geneticky odebrány vražedné instinkty, takže když jsou v zapadlém koutě Sibiře objeveni poslední vlci, rození zabijáci, začínají se o ně a o možnosti jejich využití zajímat tajné služby z celého světa. Kniha se dočkala pokračování Zvíře v každém z nás (Zvěř v každom iz nas, 2000).
Do povědomí českých čtenářů se Vasiljev zapsal výtečnou knihou Denní hlídka (Dněvnoj dozor, Triton a Argo 2005), na níž spolupracoval se Sergejem Lukjaněnkem. Do světa, v němž panuje křehká rovnováha mezi silami Světla a Tmy, se znovu vrátil v roce 2003, tentokráte již sám. Román Temná hlídka (Lik černoj Palmiry, Triton a Argo 2006) se odehrává v Petěrburgu, v jehož ulicích se objevili mladí Jiní, kterým je cizí Světlo i Tma. Opájejí se mocí, jíž vládnou, a zdá se, že staří mágové jsou proti nim bezmocní.
Vasiljev zabrousil i do vod politické fikce; spolu s Alexandrem Gromovem napsal román Antakrtida online (2004), v němž se nejjižnější kontinent neznámým způsobem přenese do tropických vod Tichého oceánu. Tím se drasticky nezmění pouze celoplanetární klima, ale také hospodářské a politické rozložení sil ve světě.
V současné době Vasiljev pilně pracuje na dokončení svého nového cyklu, z něhož zatím vyšly dva díly Dědictví gigantů (Nasledije ispolinov, 2002) a Nikdo kromě nás (Nikto krome nas, 2005). Jedná se o space opery se vším, co k tomuto žánru patří. Lidé narazí na podivný artefakt. O tento nepochopitelný předmět, dost možná klíč k ovládnutí celého vesmíru, však mají zájem i technicky mnohem vyspělejší Cizinci. Tak začíná velké střetnutí, jehož vítězi připadne úplně vše.
Navzdory výtkám kritiky má Vasiljev dostatek věrných čtenářů, kteří se těší na každou jeho novou knihu. Autor ani zdaleka neřekl své poslední slovo a z jeho klávesnice jistě vzejde ještě leccos zajímavého.
text: Konstantin Šindelář
vyňato z knihy Temná hlídka
Již v roce 1991 na sebe upozornil novelou Bez strachu a výčitek (Bez stracha i uprjoka) vydanou malým nákladem, v níž musí pilot kosmického korábu po ztroskotání na středověké planetě bojovat o přežití. Ke svému hrdinovi se znovu vrátil v novele Ohněm a mečem (Ogňom i mečom, 1996). O klasickou hrdinskou fantasy se pokusil v cyklu tří novel Hvězdy nad Šandalarem (Zvjozdy nad Šandalarom, 1996) a románu Čepele (Klinki, 1996). Ve sbírce novel a povídek Kyberzteč (Abordaž v kiberspejse, 1997) ukázal Vasiljev, že mu není cizí ani žánr kyberpunku. Hlavně úvodní příběh Srdce a motory (Serdca i motory) přesvědčivě vykresluje svět budoucnosti, ovládaný informačními technologiemi. Exkurzí do prostředí známé počítačové hry UFO je román Nepřítel neznámý (Vrag něvedom, 1997).
Všechny zmíněné knihy si vysloužily opovržení kritiků, kteří jim vytýkali přílišnou akčnost a přímočarost. Mnoho čtenářů však navnadilo Vasiljevovo vypravěčské nadání a přesvědčivé vykreslování postav, takže netrpělivě čekali na jeho další díla.
Mezi elitu ruských spisovatelů fantastiky se Vasiljev zařadil románem Lov divokých náklaďáků (Ochota na dikije gruzoviki, 1998). Sám autor pro svou knihu prosazoval název Technik Velkého Kyjeva; odehrává se totiž v podivném světě nezměrných metropolí, jenž v mnohém připomíná klasickou swor & sorcery - meče zde však nahrazují pušky a pistole, věrné oře džípy a motocykly, zatímco pozici magie zaujímá vyspělá technika. Zvláštní mix fantasy a sci-fi zaujal tisíce čtenářů a přinesl Vasiljevovi obrovskou popularitu. Druhé vydání knihy (v roce 2000) bylo doplněno o povídky Vědmák z Velkého Kyjeva a Povinnost, čest a taimas, které se odehrávají v témže prostředí.
Klasickými space operami jsou román Smrt nebo sláva (Smerť ili slava, 1998) a jeho volné pokračování Černá štafeta (Čornaja štafeta, 1999). Spolu s Annou Li napsal Vasiljev fantasy Pouť do noci (Iduščije v noč, 1999), jejímiž hlavními hrdiny jsou vyvrhelové společnosti, stižení prokletím proměny ve zvířata.
Velmi zajímavý je i špionážní sci-fi román Vlčí povaha (Volčja natura, 1999). Autor v něm představuje Zemi ovládanou lidskými bytostmi, které se však nevyvinuly z primátů, nýbrž z psovitých šelem. Těmto tvorům byly před staletími geneticky odebrány vražedné instinkty, takže když jsou v zapadlém koutě Sibiře objeveni poslední vlci, rození zabijáci, začínají se o ně a o možnosti jejich využití zajímat tajné služby z celého světa. Kniha se dočkala pokračování Zvíře v každém z nás (Zvěř v každom iz nas, 2000).
Do povědomí českých čtenářů se Vasiljev zapsal výtečnou knihou Denní hlídka (Dněvnoj dozor, Triton a Argo 2005), na níž spolupracoval se Sergejem Lukjaněnkem. Do světa, v němž panuje křehká rovnováha mezi silami Světla a Tmy, se znovu vrátil v roce 2003, tentokráte již sám. Román Temná hlídka (Lik černoj Palmiry, Triton a Argo 2006) se odehrává v Petěrburgu, v jehož ulicích se objevili mladí Jiní, kterým je cizí Světlo i Tma. Opájejí se mocí, jíž vládnou, a zdá se, že staří mágové jsou proti nim bezmocní.
Vasiljev zabrousil i do vod politické fikce; spolu s Alexandrem Gromovem napsal román Antakrtida online (2004), v němž se nejjižnější kontinent neznámým způsobem přenese do tropických vod Tichého oceánu. Tím se drasticky nezmění pouze celoplanetární klima, ale také hospodářské a politické rozložení sil ve světě.
V současné době Vasiljev pilně pracuje na dokončení svého nového cyklu, z něhož zatím vyšly dva díly Dědictví gigantů (Nasledije ispolinov, 2002) a Nikdo kromě nás (Nikto krome nas, 2005). Jedná se o space opery se vším, co k tomuto žánru patří. Lidé narazí na podivný artefakt. O tento nepochopitelný předmět, dost možná klíč k ovládnutí celého vesmíru, však mají zájem i technicky mnohem vyspělejší Cizinci. Tak začíná velké střetnutí, jehož vítězi připadne úplně vše.
Navzdory výtkám kritiky má Vasiljev dostatek věrných čtenářů, kteří se těší na každou jeho novou knihu. Autor ani zdaleka neřekl své poslední slovo a z jeho klávesnice jistě vzejde ještě leccos zajímavého.
text: Konstantin Šindelář
vyňato z knihy Temná hlídka
Nalezené produkty: 3
