Bruce Sterling
(Michael) Bruce Sterling - Americký spisovatel
sci-fi, narozen 14. 4. 1954 v texaském Bronsvillu, v roce 1976
úspěšně zakončil studium žurnalistiky. Nedávno si za ženu vzal
autorku a filmařku Jasminu Tesanovic, žijí spolu v srbském
Bělehradu. Do žánru vstoupil povídkou Man-Made Self (1976)
v antologii Lone Star Universe. Pověst slibného autora
získal dnes již pozapomenutým románem Inovulation Ocean
(1977, Oceán prachu), dobrodružným příběhem z planety
Nullaqua, kde lidé obývají pouze dno obrovského kráteru pokryté
prašným oceánem skrývajícím ve svých hlubinách fascinující a dosud
zcela neprobádaný mimozemský život. Obdobného pojetí se drží také
neprávem opomíjený román Artificial Kid (1980), v němž lze
rozeznat prvky tehdy pomalu nastupujícího kyberpunku. Mediálně
proslulý mistr bojového umění se zde na útěku před civilizací
pokusí nalézt na cestě rozmanitým mimozemským prostředím nový smysl
svého již nepříliš uspokojivého života.
Pozornost čtenářů i kritiky upoutal až uznávanou sérií ze světa znepřátelených kast kyberneticky zdokonalených Mechanistů a geneticky šlechtěných Tvárných, kteří reprezentují lidskou společnost ve světě různých mimozemských ras vzdálené budoucnosti. Vedle kratších prací Swarm (1982, Roj), Spider Rose (1982, Pavoučí růže), Cicada Queen (1983, Královna cikád), Sunken Gardens (1984, Zapuštěné zahrady) a Twenty Evocations (1984, Dvacítka evokací) sem patří také stěžejní dílo kyberpunkového žánru, za nějž je dnes právem považován román Schismatrix (1985).
Sterling však neovlivnil SF žánr 80. let pouze jako autor, významný dopad na vývoj kyberpunku a tím nepřímo i na podobu veškeré soudobé tvorby měl rovněž jako vydavatel proslulého fanzinu Cheap Truth (1984 - 1986), kde pod pseudonymem Vincent Omniaveritas poskytl prostor mnohdy velmi divokým polemikám. Dále sestavil vůbec první a dodnes bezkonkurenčně nejznámější kyberpunkovou antologii Morrorshades: The Cyberpunk Anthology (1986, Zrcadlovky: Kyberpunková antologie), v níž se tento subžánr poprvé projevil v celé své tématické a obsahové šíři. V památné úvodu shrnul základní myšlenky hnutí a sám do antologie přispěl dvěma povídkami.
Ústup od skomírajícího kyberpunku předznamenal opět více než zdařilý román Islands in the Next (1988), v němž je rodinný život hlavní hrdinky v poklidné budoucnosti roku 2023 narušen nebezpečnou skupinou zlodějů informací a technologií, které se po spojení národnostních států do jednoho gigantického megasystému staly přirozeně nejhodnotnějším obchodním artiklem. Průmyslová revoluce vrcholí díky předčasnému vynálezu analytických přístrojů v alternativním světě 19. století ze steampunkového románu The Difference Engine (1990, sp. William Gibson, Mašina zázraků), jehož děj je zaměřen zejména na osudy tajemného souboru děrných štítků či na občanskými nepokoji rozbouřený Londýn stižený neobvykle silnou smogovou inverzí.
V několika následujících letech se věnoval žurnalistice, pravidelně připíval např. do známého časopisu Wired a řídil vědeckou rubriku magazínu F&SF. Do literatury faktu zavítal v knize The Hacker Crackdown: Law and Disorder on the Electric Frontier (1992), kde se jako jeden z prvních věnoval dnes tak aktuální tématice počítačového pirátství.
Prostředí blízké budoucnosti sužované stále se zhoršujícím klimatem zobrazil v románu Heavy Weather (1994, Drsné počasí), v němž skupina vědců zkoumá častý výskyt tornád a přitom očekává příchod bouře zcela mimořádných rozměrů. K motivu evoluce lidstva se vrátil v stylově vyzrálém románu Holly Fire (1996), jehož již tak dlouholetá hrdinka podstoupí radikální omlazující léčbu, při níž však s příchodem nového mládí ztrácí původní identitu. Zařazení mezi nejvýznamnější současné spisovatele hard SF suverénně potvrdil románem Distraction (1998), podrobně propracovanou politickotechnologickou vizí nepříliš lákavé budoucnosti vizí Spojených států roku 2044, v níž se nadaný politik snaží zabránit uzavření slibně se rozvíjejícího neuro-biologického výzkumného centra.
Román Zeitgeist (2001) je příběhem nijak zvlášť poctivého hudebního obchodníka na prahu nového tisíciletí, s jehož příchodem nebude svět již nikdy takový jako předtím. Kritika zaujala k tomuto dílu vcelku rozporuplné postavení, vedle nadšených reakcí se objevily i ty zcela odmítavé. Následovaly rozsáhlejší práce mimo beletrii. Kniha Tomorrow Now: Envisioning the Next Fifty Years (2003) je pohledem na nepříliš vzdálenou budoucnost a pod titulem Shaping Things (2005) se skrývá provokující zamyšlení nad téměř neomezenými možnostmi, které nám nabízejí dnešní technologie. Román The Zenith Angle (2004) opouští prostor žánru science fiction a je spíše současným techno-thrillerem, na jehož stránkách autor sleduje možný vývoj tajných špičkových technologií v bouřlivém období po událostech 11. září a následném vyhlášení války světovému terorismu. Kratší práce vydal shrnuty v souborech Crystal Express (1989), Globalhead (1992), A Good Old-Fashioned Future (1999) a Visionary in Residence (2006).
Bruce Sterling bezesporu patří mezi nejzajímavější a nejvýznamnější autory moderní SF, což dokazuje trvalý zájem čtenářů i odborné kritiky o jeho velmi kvalitní a atraktivní dílo, ve kterém s obdivuhodnou invencí předvídá důsledky technologického vývoje na sociálně-politický stav budoucí společnosti.
text: Matin Šust
vyňato z knihy Schismatrix Plus
Pozornost čtenářů i kritiky upoutal až uznávanou sérií ze světa znepřátelených kast kyberneticky zdokonalených Mechanistů a geneticky šlechtěných Tvárných, kteří reprezentují lidskou společnost ve světě různých mimozemských ras vzdálené budoucnosti. Vedle kratších prací Swarm (1982, Roj), Spider Rose (1982, Pavoučí růže), Cicada Queen (1983, Královna cikád), Sunken Gardens (1984, Zapuštěné zahrady) a Twenty Evocations (1984, Dvacítka evokací) sem patří také stěžejní dílo kyberpunkového žánru, za nějž je dnes právem považován román Schismatrix (1985).
Sterling však neovlivnil SF žánr 80. let pouze jako autor, významný dopad na vývoj kyberpunku a tím nepřímo i na podobu veškeré soudobé tvorby měl rovněž jako vydavatel proslulého fanzinu Cheap Truth (1984 - 1986), kde pod pseudonymem Vincent Omniaveritas poskytl prostor mnohdy velmi divokým polemikám. Dále sestavil vůbec první a dodnes bezkonkurenčně nejznámější kyberpunkovou antologii Morrorshades: The Cyberpunk Anthology (1986, Zrcadlovky: Kyberpunková antologie), v níž se tento subžánr poprvé projevil v celé své tématické a obsahové šíři. V památné úvodu shrnul základní myšlenky hnutí a sám do antologie přispěl dvěma povídkami.
Ústup od skomírajícího kyberpunku předznamenal opět více než zdařilý román Islands in the Next (1988), v němž je rodinný život hlavní hrdinky v poklidné budoucnosti roku 2023 narušen nebezpečnou skupinou zlodějů informací a technologií, které se po spojení národnostních států do jednoho gigantického megasystému staly přirozeně nejhodnotnějším obchodním artiklem. Průmyslová revoluce vrcholí díky předčasnému vynálezu analytických přístrojů v alternativním světě 19. století ze steampunkového románu The Difference Engine (1990, sp. William Gibson, Mašina zázraků), jehož děj je zaměřen zejména na osudy tajemného souboru děrných štítků či na občanskými nepokoji rozbouřený Londýn stižený neobvykle silnou smogovou inverzí.
V několika následujících letech se věnoval žurnalistice, pravidelně připíval např. do známého časopisu Wired a řídil vědeckou rubriku magazínu F&SF. Do literatury faktu zavítal v knize The Hacker Crackdown: Law and Disorder on the Electric Frontier (1992), kde se jako jeden z prvních věnoval dnes tak aktuální tématice počítačového pirátství.
Prostředí blízké budoucnosti sužované stále se zhoršujícím klimatem zobrazil v románu Heavy Weather (1994, Drsné počasí), v němž skupina vědců zkoumá častý výskyt tornád a přitom očekává příchod bouře zcela mimořádných rozměrů. K motivu evoluce lidstva se vrátil v stylově vyzrálém románu Holly Fire (1996), jehož již tak dlouholetá hrdinka podstoupí radikální omlazující léčbu, při níž však s příchodem nového mládí ztrácí původní identitu. Zařazení mezi nejvýznamnější současné spisovatele hard SF suverénně potvrdil románem Distraction (1998), podrobně propracovanou politickotechnologickou vizí nepříliš lákavé budoucnosti vizí Spojených států roku 2044, v níž se nadaný politik snaží zabránit uzavření slibně se rozvíjejícího neuro-biologického výzkumného centra.
Román Zeitgeist (2001) je příběhem nijak zvlášť poctivého hudebního obchodníka na prahu nového tisíciletí, s jehož příchodem nebude svět již nikdy takový jako předtím. Kritika zaujala k tomuto dílu vcelku rozporuplné postavení, vedle nadšených reakcí se objevily i ty zcela odmítavé. Následovaly rozsáhlejší práce mimo beletrii. Kniha Tomorrow Now: Envisioning the Next Fifty Years (2003) je pohledem na nepříliš vzdálenou budoucnost a pod titulem Shaping Things (2005) se skrývá provokující zamyšlení nad téměř neomezenými možnostmi, které nám nabízejí dnešní technologie. Román The Zenith Angle (2004) opouští prostor žánru science fiction a je spíše současným techno-thrillerem, na jehož stránkách autor sleduje možný vývoj tajných špičkových technologií v bouřlivém období po událostech 11. září a následném vyhlášení války světovému terorismu. Kratší práce vydal shrnuty v souborech Crystal Express (1989), Globalhead (1992), A Good Old-Fashioned Future (1999) a Visionary in Residence (2006).
Bruce Sterling bezesporu patří mezi nejzajímavější a nejvýznamnější autory moderní SF, což dokazuje trvalý zájem čtenářů i odborné kritiky o jeho velmi kvalitní a atraktivní dílo, ve kterém s obdivuhodnou invencí předvídá důsledky technologického vývoje na sociálně-politický stav budoucí společnosti.
text: Matin Šust
vyňato z knihy Schismatrix Plus
Nalezené produkty: 2
