Fantom Opery

Nové vydání klasické knihy z pomezí žánru fantastického románu a rodící se moderní detektivky.
Romantický příběh krásné zpěvačky a jejích dvou ctitelů, z nichž jeden je tajemným fantomem Opery, upoutá čtenáře barvitým vylíčením prostředí pařížské Opery s jejími galapředstaveními, plesy a temným zákulisím. Podle románu bylo natočeno několik filmů, vznikly divadelní i televizní inscenace a také známý a úspěšný muzikál.
Fantom Opery patří ke stěžejním dílům světové romantické literatury. Když v roce 1910 poprvé vyšel v pařížském nakladatelství Pierra Laffita, vzbudil obrovskou pozornost. Na počátku příběhu fantoma Erika, ukrývajícího se kdesi v podzemí pod pařížskou Operou, stojí záhada. Když dělníci začali kopat základy k obrovské stavbě Opery, narazili na velké podzemní jezero, tvořené zřejmě jedním z ramen Seiny. Osm měsíců musely parní pumpy čerpat vodu, aby mohly být základy stavby dokončeny. Přesto se všechnu vodu vyčerpat nepodařilo a přístupy k podzemnímu jezeru musely být nakonec zabetonovány. Tím ovšem záhady neskončily, naopak. Když chtěli hudební nadšenci uložit do podzemí pod Operou schránku s nejlepšími nahrávkami operních pěvců své doby, narazili při hloubení chodby na mužskou kostru. Pravděpodobně se jednalo o vojáka, který tu padl během povstání Komuny. S tím se ovšem spisovatel Gaston Leroux nesmířil. Podle jeho vysvětlení mohla kostra patřit pouze jedinému člověku: fantomovi Opery. Podle pověstí totiž architekt Opery Charles Garnier najal jakéhosi podzemního políra Erika, známého svou krutostí a sadismem. Jenomže Eric si prý místo dozorování stavby vybudoval v podzemí nádherní palác, k němuž vedla cesta jen po hladině podzemního jezera. A tak představa tajemného fantoma, zamilovaného do zpěvačky Christiny Daaéové, chystajícího nejrůznější intriky a plujícího na loďce pod Operou, vůbec není neskutečná...