Hvězdná pěchota

Jeden z nejslavnějších a nejkontroverznějších Heinleinových románů rozhodně není čtením pro ty, kdo odpírají vojenské službě. Bohatý mladík Juan Rico se dá naverbovat k oddílům kosmické pěchoty. Prochází tvrdým drilem, jehož život je vojenskými řády sešněrován až na samu hranici možností.
Rico se však nebouří, naopak čím dál víc chápe, že služba je vlastně dobrá. Seržanti a důstojníci tvrdí chlapci, kteří mužstvu nesleví. V jádru duše jsou to však dobráci, ochotní za své vojáky obětovat život. Navíc jsou nejen mistři bojových umění, ale i poloviční géniové zběhlí ve všech možných vědách a gentlemani každým coulem. V boji proti kosmickým nepřátelům a přátelství mezi vojáky nachází Rico smysl života.

Heinleinův román je však vším jiným, než prvoplánovanou militaristickou propagandou. Patrně nejslavnější autor fantastické literatury minulého století však vychází z nepříjemného faktu: násilí bylo a vždy bude. A skutečný muž musí být v drsném světě schopen bránit sebe, své blízké a koneckonců i svou rodnou planetu.
Heinleinova armáda je navíc armádou ideální. Všichni jsou v ní dobrovolně. V kterémkoliv okamžiku můžeš odejít, záleží jen na tobě. A právě z téhle naprosté dobrovolnosti pramení i krutá romantika hvězdných baretů. Není to zabíjení pro zabíjení. Je to to život ve světě, jenž nebyl stvořen podle představ katedrových humanist, ale je takový jaký je.
A racionální společnost se tomuto stavu přizpůsobí. Lze si myslet, že Heinleinova vize je příliš surová, že násilí bude časem ubývat, ačkoli dějiny svědčí o něčem jiném.
Ale ani ten kdo nepřistoupí na autorovu filosofii, nedokáže tuhle knihu odložit. Neuvěřitelný spád děje, nadhledu to vše činí z Hvězdné pěchoty strhující četbu na jedno nadechnutí.
Když však člověk vydechne, zbývají palčivé otázky o existenci člověka ve světě, o tom k čemu je vlastně život. A právě to, že si dokázal tyto otázky položit, činí Henleina velikým.