Kafka na pobřeží
- Originální název:
- Umibe no Kafuka
- Překlad:
- Tomáš Jurkovič
- Redakce:
- Jindřich Jůzl, David Dvořák
V roce 2010 vydalo nakladatelství Euromedia Group - Odeon.
Parametry
EAN | 9788020713292 |
---|---|
Počet stran | 560 |
Rozměr | 130 x 205 mm |
Rok vydání | 2010 |
Vazba | pevná |
Kafka Tamura, nejdrsnější patnáctiletý kluk na světě, se vydává na dlouhou cestu - obrazně i doslovně vzato. Odchod z otcova domu, putování i pokus o nový život je totiž metaforou vnitřní proměny. Kafka naplňuje své prokletí: zabiješ otce, znectíš matku, zhanobíš sestru. Nedokáže se vymanit, čím víc utíká, tím je svému osudu blíž. „Osud je jako písečná bouře, co bez ustání mění směr". Odejde tam, kde ho nikdo nezná a ni nezkoumá, odkud se vzal. Začne pracovat v jedné knihovně pod dohledem pana Óšimy, svého rádce i kamaráda. Pozná slečnu Saeki, která žije ve vzpomínkách na tragicky zesnulého milence. Než spolu dojdou na pobřeží, aby pochopili, kým ve svých životech či snech vlastně jsou nebo byli, okusí hodně bolesti i krásy.
Úplně odjinud vchází do příběhu „tak trochu zvláštní" šedesátiletý pan Nakata. Neumí číst ani psát, jeho chápání světa je omezené. V dětství zažil příhodu, která půlku jeho osobnosti odnesla kamsi mimo reálný svět. Zato je vybaven unikátními schopnostmi, např. dokáže rozmlouvat s kočkami. Jeho průvodcem na cestě za vchodovým kamenem je mladý Hošino, dobrosrdečný i střelený chlapík se specifickou životní filozofií. Ačkoli se Kafka s Nakatou nikdy fyzicky nesetkají, je jich provázanost je klíčová.
Protagonisté románu jsou v ledasčem jiní než v dřívějších autorových dílech. Žádný muž v nejlepším věku, ale taky žádný chudinka bez ambicí. Výjimečnost není dána jen věkem. Kafka je odhodlaný a disciplinovaný, umí si jít za svým. S postavou pana Nakaty vstupuje do příběhu humor a laskavá nadsázka. Román patří do autorovy fantastické tvorby; v mnohovrstevnaté próze se střídají vypravěčské styly: strohý popis přeroste v detektivku, pátrání po kočce vyústí v horor, prolínání souběžně existujících světů se blíží surrealistické metodě. V bezbřehé fantazii lze i výlet kamsi mimo realitu přijmout jako běžnou věc. Neexistují hranice, dávno víme, že lze vstoupit za zrcadlo. Spolu s tím je tu i další rozměr - existenciální úzkost, strach z vlastního nitra či osudu, pocit opuštěnosti a nemožnost najít tu druhou půli sebe sama, od níž jsme kdysi byli odděleni... Kafka na pobřeží je v tomto směru mistrovským dílem.