Lovec duchů
- Originální název:
- Ghost Hunter
- Překlad:
- Jana Jašová
- Série:
- Letopisy z hlubin věků
- Redakce:
- Viola Lyčková, David Dvořák
V roce 2010 vydalo nakladatelství Euromedia Group - Knižní klub.
Parametry
| EAN | 9788024228297 |
|---|---|
| Počet stran | 248 |
| Rozměr | 130 x 205 mm |
| Rok vydání | 2010 |
| Vazba | pevná |
Šestá kniha série Letopisy z hlubin věků.
Zúčtování. Torak ví, že ho čeká a nemine. Je mu přece souzeno změřit síly s Výří čarodějkou Eostrou - poslední členkou spolku Pojídačů duší, kteří zabili jeho tatínka. Jenže soupeřka vyčkává. Až na sklonku podzimu popelavé můry, stínová nemoc a mocná ledová bouře naznačí, že patnáctiletý chlapec se má vydat na cestu, z níž není návratu. Nelítostná Eostra chce, aby jí čelil dočista sám, a vábí ho k sobě neslýchanými čarami. Že by Torakův tatínek, jenž zahynul tlapou medvědího démona před třemi zimami, zůstal ve skutečnosti naživu? Anebo je to přelud, který má chlapce vylákat na místo, kde ho chce Pojídačka mít? A co stojí za zběsilým útokem výřího dravce na rodinu Torakova zvířecího brášky Vlčka, který se neobešel bez obětí?
To chlapec nezjistí, dokud nedorazí na nejzazší kout světa: na Horu duchů vysoko nad zimovišti Ledových klanů, kde si jeho úhlavní sokyně zřídila brloh. V okamžiku, kdy je měsíc nejtemnější a klany si připomínají Noc duší - noc, kdy jsou si živí a mrtví nejblíže -, hodlá Výří čarodějka Torakovi odebrat schopnost toulavého ducha, aby se stala nesmrtelnou a navěky dusila Hvozd, Moře i Led bezcitností, proti níž se už nikdo nepostaví. Přemůže hrdina s pomocí svých nejvěrnějších Eostřiny podlé úklady a krvelačné stvůry, anebo je tahle protivnice nad jeho síly? Naplní se ponuré proroctví a on bude navěky plout po nebi jako Zatracený? A kdo je onen tajuplný pomocník, pro něhož se Havraní náčelník brodí závějemi?
Napínavý závěr pravěké báje Michelle Paverové čtenáře pošesté zavádí do světa mladší doby kamenné, jejíž temnotu dovedlo zaplašit pouze láskyplné srdce, přítel po boku a plápolající klanové ohně. Lidé tehdy žili ještě v souladu s řádem přírody, cítili, veselili a báli se jako my, dovedli čelit nedostatku i vrtochům počasí. A přece ani oni vždy neodolali úkladům, jež má na svědomí věčná lidská touha ovládat bližní a okrást je o to nejcennější, co jim bylo dáno: o právo vybrat si vlastní cestu, jak projít životem.
