Sekera z bronzu, rouno ze zlata
- Originální název:
- Sekera z bronzu, rúno zo zlata
- Překlad:
- Robert Pilch
- Redakce:
- Robert Pilch, Jiří Popiolek
V roce 2009 vydalo nakladatelství Brokilon.
Parametry
EAN | 9788086309255 |
---|---|
Počet stran | 304 |
Rozměr | 115 x 180 mm |
Rok vydání | 2009 |
Vazba | brožovaná |
V povodí řeky Istros, která o mnoho století později dostane jméno
Dunaj, panuje věk bronzu a zlata. A také jantaru, pro kupce od
jižních moří vysoce ceněného zboží. Ale nejen pro ně. Do
barbarských končin severně od Istru přijíždí trójský princ
Podarkés. Je odhodlán získat zde poklad, kterým vykoupí rodné město
z pařátů mykénského zabijáka Hérakla. Brzy se ukáže, že je to úkol
nad síly jednoho muže.
Naštěstí Podarkés získává spojence ve válečníkovi Astériovi s tajemnou, temnou minulostí, mladé věštkyni Sýkorce, schopné mluvit s bohy, a také v udatném knížeti Sokolovi. Zdá se tedy, že bitva o poklad nemůže skončit jinak než vítězstvím. Jenomže to Podarkés ještě netuší, že do Istru vplula na útěku před kolchidskou flotilou černá loď Argó s palubou plnou nejobávanějších řeckých hrdlořezů...
Juraj Červenák se ve svém novém románu vypravil mnohem dál do minulosti, než jak tomu bylo ve slovanských eposech Černokněžník, Bohatýr a Bivoj. I tato hrdinská fantasy však zůstává spjata s našimi dávnými předky a českému a slovenskému čtenáři důvěrně známými místy. Také u nás totiž v době bronzové žili vladaři, hrdinové a osudové ženy, nápadně se podobající těm, jejichž příběhy zaznamenal Homér.
Naštěstí Podarkés získává spojence ve válečníkovi Astériovi s tajemnou, temnou minulostí, mladé věštkyni Sýkorce, schopné mluvit s bohy, a také v udatném knížeti Sokolovi. Zdá se tedy, že bitva o poklad nemůže skončit jinak než vítězstvím. Jenomže to Podarkés ještě netuší, že do Istru vplula na útěku před kolchidskou flotilou černá loď Argó s palubou plnou nejobávanějších řeckých hrdlořezů...
Juraj Červenák se ve svém novém románu vypravil mnohem dál do minulosti, než jak tomu bylo ve slovanských eposech Černokněžník, Bohatýr a Bivoj. I tato hrdinská fantasy však zůstává spjata s našimi dávnými předky a českému a slovenskému čtenáři důvěrně známými místy. Také u nás totiž v době bronzové žili vladaři, hrdinové a osudové ženy, nápadně se podobající těm, jejichž příběhy zaznamenal Homér.