Stíny nad Atlantidou
- Originální název:
- Shadows on the Aegean
- Překlad:
- Daniela Mičanová
- Série:
- Chloe a Cheftu
- Redakce:
- Lenka Vymazalová, Marie Šťastná, Martin Pěch
V roce 2005 vydalo nakladatelství Domino.
Parametry
Počet stran | 520 |
---|---|
Rozměr | 135 x 210 mm |
Rok vydání | 2005 |
Vazba | pevná |
Druhá kniha série Chloe a Cheftu.
Existuje trhlina v čase, jíž lze za určitých okolností opustit přítomnost a ocitnout se v dobách dávno minulých. Takový osud potkal činorodou Chloe, když se přenesla do doby zrození mýtů, kdy bohové v lidské podobě obývali Aztlan, překrásnou ostrovní říši v Egejském moři, již dnes nazýváme Atlantidou.
Chloe, uvězněná v těle proslulé věštkyně Sibylly, si dobře uvědomuje, co pyšný národ čeká, avšak její prorocká slova zůstávají nevyslyšena. Mocní klanoví náčelníci přehlíží varování běsnících živlů, strach jim nenažene ani záhadná nemoc, která kosí aztlanskou elitu jako mor. Nezdolná Chloe se přesto nevzdává naděje, ač její mysl opanují vzpomínky na dvacáté století i na lásku muže, za kterého se provdala v Egyptě roku 1452 před naším letopočtem... Je vůbec možné, aby milovaný Cheftu vstoupil do jejího osudu, třeba jako egyptský zajatec?
Barvité podobenství o potupném zániku pradávné civilizace je vykresleno s obdivuhodnou vypravěčskou zručností, neschází v něm všechny podoby lásky, nenaplněná touha, zrádné intriky, krvavé rituály či spravedlivě potrestané zlo.
Existuje trhlina v čase, jíž lze za určitých okolností opustit přítomnost a ocitnout se v dobách dávno minulých. Takový osud potkal činorodou Chloe, když se přenesla do doby zrození mýtů, kdy bohové v lidské podobě obývali Aztlan, překrásnou ostrovní říši v Egejském moři, již dnes nazýváme Atlantidou.
Chloe, uvězněná v těle proslulé věštkyně Sibylly, si dobře uvědomuje, co pyšný národ čeká, avšak její prorocká slova zůstávají nevyslyšena. Mocní klanoví náčelníci přehlíží varování běsnících živlů, strach jim nenažene ani záhadná nemoc, která kosí aztlanskou elitu jako mor. Nezdolná Chloe se přesto nevzdává naděje, ač její mysl opanují vzpomínky na dvacáté století i na lásku muže, za kterého se provdala v Egyptě roku 1452 před naším letopočtem... Je vůbec možné, aby milovaný Cheftu vstoupil do jejího osudu, třeba jako egyptský zajatec?
Barvité podobenství o potupném zániku pradávné civilizace je vykresleno s obdivuhodnou vypravěčskou zručností, neschází v něm všechny podoby lásky, nenaplněná touha, zrádné intriky, krvavé rituály či spravedlivě potrestané zlo.